वाटतसे मजला झुळुक व्हावे

वाटतसे मजला झुळुक  व्हावे
मोकळ्या रानातून मुक्त फिरावे
उंच उंच बाबूंच्या बासरी वरती
अलगद काही सुरसाज़ छेडावे

कुणाची मग मला नाही भीती
भावनाची घागर करेन रीती
तोडून सारे बंधपाश जगाशी
स्वतःशी थोडी करेन प्रीती

हळूवार स्पर्श करीन कळीशी
गुपित सांगेन तिच्या मनिशी
सुगंध उसना घेऊन फुलाचा
दरवळत ठेवेनं माझ्या उराशि

गुलाबी गालांवर लट पहुडली
हलकेच  मी उडविन तिजला
लाजून मिश्किल स्मित करशि
तिच्या संगती झुलवेन मजला

अशीच करावी एकटी भ्रमंती
पण लागेल मला विश्रांती
कुशीत मी तुझ्याच येऊन
हितगुज करेन प्रीतम तुझ्याशी.

2 Responses to “ वाटतसे मजला झुळुक व्हावे ”

  1. वाचून बघा

    Hello,

    Found your Marathi blog a little late. Liked all poems here, but your Hindi poetry is in a class of its own. You don’t seem to write much in Marathi, which is a pity !

    Am grateful for the appreciation you keep showing for my attempts at poetry, hope to read you more often in Marathi !

    Thanks for everything,

    Satish Waghmare.

  2. mehhekk

    dhanyawad satishji,ofcourse ur poems r nice,thanks for appreciaitng my marathi poems to,u r right,i little write more in hindi,but aata prayatna karne marathi madhye sudha jasta lihayache.thodi time management karavi lagel,kadachit pudhachya month pasun.

Respond now.